Je samota důvodem k obavám?

Samota se dotýká všech a velmi souvisí se vztahy. Sami k sobě a k druhým. Přestože ji zažíváme více či méně všichni, není to příliš časté téma ke sdílení.  Jak se samotou naložit, aby nám v ní bylo dobře?

Cestou do Prahy poslouchám rádio a slyším výsledky průzkumu, ve kterém se hodnotily dopady covidových opatření na psychiku lidí. Hovoří o velkém nárůstu obav z osamělosti oproti jarní vlně. Není divu. Nejistota narůstá a ani pochmurné počasí optimismu nepřidá. Potkávám se s kamarádkami Markétou a Mirou a téma samoty je tu nečekaně znovu. 

Markéta je úspěšnou podnikatelkou s uměleckou duší, všemi značně oblíbená a inspirativní. Když se bavíme o jejích začátcích, vzpomíná na časy, kdy to tak snadné nebylo. Celé dny seděla doma a tvořila, s nikým takřka nepromluvila. Co jí pomohlo se otevřít a rozmluvit, bylo sdílení svých videí v uzavřené skupině na facebooku.   

Mira zase vypráví historku z jednoho rána. Že prý jí tuhle volal 8letý syn, nedlouho poté, co se potkali u snídaně. Dozvídá se, že kupodivu nic nepotřebuje… Vlastně ano. Cítí se odloučený od kamarádů a „jenom“ potřebuje slyšet svojí mámu! :)

Jak je vidět, víc než kdy jindy je nakládání s časem a téma samoty aktuální.

Trávit čas jen sami se sebou může být osvobozující, ale i depresivní. Může jít o vzácné okamžiky klidu a souznění nebo naopak trýznivé peklo. Kde je rozdíl?

Rozlišujeme totiž samotu a osamělost.

Jsou jako dvě strany téže mince. Neznamenají totéž.

• 

• 

Samota jako občerstvení naší duše a zdroj síly.

Pokud bereme samotu jako formu psychohygieny v dnešním hektickém světě, pomáhá nám zvládat stres a zátěže. A je jen na nás, jak ji využijeme. Někomu stačí změna činnosti, procházka, dát si kafe, vanu nebo vzít knížku. Je zdrojem načerpání nových sil. Odhazujeme masky, můžeme vydechnout, nemusíme hrát žádné role, zažíváme úlevný pocit být sami sebou! Byť máme své partnery, děti, kolegy nebo sousedy rádi, potřebujeme si čas od času od všech oddychnout. :)

Osamělost jako nevyhovující stav a příležitost ke změně.

Když se cítíme osamocení, jde o stav, kdy nějakého důvodu naše duše strádá. Nezávisle na tom, zda jsme nebo nejsme obklopeni lidmi. Děje se to, když nemáme vybudované hlubší citové vztahy, chybí nám sociální kontakt, bráníme se být upřímní nebo se třeba cítíme nepochopeni. V první řadě jde tedy o to, uvědomit si a pojmenovat příčinu. Vězte, občas je to pro sebe sama velmi těžké. Obrátit se na kouče, terapeuta nebo psychologa vůbec nemusí být od věci. Osamělost dost často souvisí s depresí a černými myšlenkami. Z bludného kruhu vám pomůže právě někdo nestranný. Navíc na to zkrátka nejste sami.

Setkala jsem se s řadou mýtů:

• Introverti zvládají izolaci lépe. 

Mohlo byste čekat, že situaci s lockdownem lépe zvládají introverti. Bohužel je to mýtus. Jednak proto, že daleko hůře a intenzivněji prožívají emoce a strach. Obvykle také mají vytvořenou menší síť přátel, kteří by je mohli podpořit. Když žijí sami, vzrůstá u nich úzkost. O virtuální přátelství nebo komunikaci příliš nestojí. Na druhou stanu, pokud žijí v s rodinou, potřebují pro dobití baterek mnohem větší časoprostor jen pro sebe.

• Virtuální svět je účinnou náplastí na samotu.

Schválně, jak dlouho vám vydrží radost z lajku? Nebo jak hlubokou zažijete empatii skrze smajlíka? Také srovnávání s ostatními členy sociálních sítí může naopak vést k ještě větší frustraci a úzkosti. Sociální sítě poskytují určitým způsobem sociální kontakt a společnost. Někdy je to také bohužel i jediná možná forma sdílení, kterou se svými blízkými máme. Bohužel opravdovost úplně nenahradí.

• Samota jako čekání, kdy mě z toho někdo vytáhne.

Neznám snad nikoho, koho baví čekat. Dobrá zpráva je, že vytáhnout se můžeme sami. Potřebujeme jen vyvinout trochu úsilí. Třeba zvednou telefon a někomu vašemu srdci blízkému zavolat.

• Když někomu zavolám, nedovolám se. Nemám komu. Nebude mít čas.

Je velmi lehké na depku ze samoty nabalit další strachy, strašáky, výmluvy typu: „Jsem největší osamocený chudák na celém světě, stejně za to můžou rodiče, partner, tenhle a támhleten. Takže když se pokusím někomu zavolat, určitě telefon nezvedne. Což jenom potvrdí to, že jsem všem naprosto ukradenýýýýý (-náááá)!!!“

Kdybyste se na sebe dívali jako na film v televizi? Jak dlouho byste tenhle program vydrželi? Tlačítko ovladače držíte vy sami! :)

Jak tedy smysluplně naložit se samotou?

• 

• 

Nejlepší je, nechat se opět inspirovat praxí. Zeptala jsem se kamarádky Evy, která překonala spoustu nelehkých životních situací. A teď se jí daří regulovat jak čas pro sebe, tak na to, být s lidmi. Podle ní je dobré, pokud člověk má v sobě alespoň trochu bojovný charakter. Nebo ho prostě musí v sobě objevit!

Kromě toho nedá dopustit na knihu Neprošlapanou cestou. Než si vytvořila bezpečný kruh opravdových přátel, pomohla jí v mnoha těžkých situacích, kdy si připadala na všechno sama.

Kačka je přes 10 let bez partnerského vztahu. Takže zná tohle téma z různých stran. Říká, že nejvíc osamělá se cítí v situacích, kdy by moc ráda sdílela radost nebo potřebuje pomoct (zejména u oprav nebo když jde o „technikálie“ :)). Pomáhá jí, když napíše zprávu, zavolá nebo jen tak vyrazí do obchodu, prostě někam mezi lidi. Na facebooku má spoustu přátel. Stále hledá rovnováhu mezi tím, aby to nebyla jen náplast nebo únik, ale pozitivní způsob přesměrování myšlenek.

Jak to máte vy? Znáte vlastní míru toho, kdy vám sociální sítě poskytují dobré útočiště a kdy si raději dopřáváte digitální detox?

10+ tipů, jak pracovat se samotou

Na závěr přikládám shrnutí toho nejdůležitějšího:

1. Kvalita vztahu, který k sobě máme, ovlivňuje kvalitu vztahů s okolím. Čím lépe si dokážete užít čas se sebou, tím lepší vztahy přitahujete.
2. Sami jste pánem svého času. A tvůrcem veškerých myšlenek. Čas, který chcete trávit sami nebo ve společnosti si můžete regulovat. I postoj k situaci máte ve svých rukách.
3. Naslouchejte intuici a svým potřebám. Jestliže vaše duše volá po samotě, bezodkladně jej vyslyšte. Jinak si zaděláváte na vyhoření a vážné zdravotní problémy. Svou potřebu jasně komunikujte s okolím.
4. Pokud se cítíme osamělí, je dobré si ujasnit důvod toho pocitu. Rozklíčování vám usnadní někdo nestranný. Kromě toho vám pomůže najít cestu k sobě a k radosti. 
5. Osamělost není diagnóza. Ale dopady rozhodně vážné jsou! Prokazatelně totiž tento stav ovlivňuje imunitu, fyzické i mentální zdraví, léčbu a hojení ran. Údajně jsou účinky osamělosti stejně škodlivé, jako kouření 15 cigaret denně (doplnit zdroj)! Stav osamělosti je často spojen se srdečním onemocněním, mrtvicí, krevním tlakem, demencí.  Pokud vás osamělost trápí, nebojte se vyhledat pomoc.
6. Opravdová přátelství existují. Přátele můžete najít nezávisle na místě, času. A v každém věku. 
7. Potkávejte lidi.
8. Využijte pozitivní stránku on-line světa a internetu. Staňte se členem komunity či klubu se společným zájmem.
9. Využijte samotu ve svůj prospěch. Načerpejte sílu. Uklidit si v sobě a kolem sebe. Dopřejte si rande se sebou.
10. Pomáhejte ostatním. Staňte se třeba dobrovolníkem. Běžte příkladem.

10+ Otevřete v sobě brány radosti. Být o samotě může být v pohodě a fajn. :)

• 

• 

•